MOJE ZÁSADY

VŽDY (od toho jsou to přece zásady), když se ke mně dostane nějaká nová investiční příležitost (a že jich chodí hromady) a nebo když nastane první den (týden) v novém měsíci, tak procházím a aktualizuji můj svatý grál (excelový přehled nad osobními financemi, na kterém poctivě pracuji od roku 2018), jenž máš ke stažení úplně dole na této stránce a bez kterého se do světa financí nedoporučuji pouštět. Zabývám se několika věcmi a držím se přitom níže vypsaných bodů.

1. Životní náklady

Tímto celá investiční paráda vždy začíná. Mít přehled a hlavně kontrolu nad svými výdaji, to je to, oč tu běží v první řadě. 

Každý nějak žijeme, někdo si libuje v drahých autech, telefonech, hodinkách, oblečení, někdo miluje cestování, někdo chová nákladné zvířátka, někdo se vyžívá v ukájení hmotných potřeb svého milujícího protějšku a někdo prostě ani neví, za co ty peníze utrácí, avšak děje se mu to, jako by měl na to nějaký dokonale propracovaný plán. Ty jsi ty. Já jsem já. Každý jak má rád. Sto lidí a sto chutí. Vážit si svých peněz, ale přitom na nich nelpět, to je můj přístup. A také se mnou rezonuje minimalismus, o kterém doporučuji tento dokument, jenž v mém životě udělal další důležitý milník. 

Všechny své náklady rozděluji na tvrdé a měkké (nebo-li nezbytné a zbytné). Tvrdé jsou ty, které jsem tvrdě dokázal osekat na samotnou kost a ani když budu na kolenou prosit a pěstmi skálu lámat, tak je nedostanu níže. Nájem nebo hypotéku mi prostě už nesníží, ani paušál na telefon nemá žádný operátor levnější, internet tahám od sousedů a elektřinu a plyn si už šéfím přes tuto firmu. U všech těchto a dalších jim podobných nákladů si 1-2x ročně absolvuji experimentálně naučné kolečko telefonátů s oznámením druhé straně, že jsem od konkurence dostal o třetinu lepší nabídku za naprosto stejné služby a chtěl bych odejít nebo jednat. A věř, že se ve většině případů vždy domluvíte na snížení současné částky, kterou platíš. To si pak vynásob dvanácti a dostaneš částku, kterou můžeš ročně investovat, aniž by to ohrozilo tvůj aktuální životní standart. Tomu se říká to nejbezpečnější investování a s těmito penězi se člověk nemusí bát jít do více rizikovějších investic s potenciálem většího zhodnocení. Kdo nehraje nevyhraje. 

Měkké náklady jsou pak jídla v restauracích, kina, oblečení, cestování a další radosti života. Jenže za tyto radosti platíš svým časem v práci, v které když nebudeš, tak nebudou korunky na tyto radůstky. A třeba je to ta fabrika a stání u pásu a tam ten čas dost pomalu utíká... A třeba je to jiná práce, kde se to prostě taky nějak vleče. Takže já si raději po nějaký čas odtrhnu tyto pěkné věci od pusy (budu více vařit doma, místo kina se vzdělávat videi na internetu a za frajera můžu být i v tričku bez loga) a uspořené peníze investuji. Za pár let si pak budu moct dopřávat tyto radosti z peněz, které mi vytvořily jiné peníze a nikoliv můj drahocenný čas. Když takové měkké výdaje vyměním za méně komfortní život a uspořené peníze opět investuji, tak v případě jejich ztráty to už nějak na svém životě pocítím (restaurace nebo čínské polívky ze sáčku je sakra rozdíl). Takže tyto peníze bych nedoporučoval investovat do velmi rizikových věcí, ale nakládal bych s nimi s větší rozvahou, i když stále bych se nedržel při zemi a hledal minimálně dvouciferné roční zhodnocení začínající alespoň dvojkou.

Pro dokonalé sledování svých výdajů doporučuji online banku (aplikaci) Revolut. Já sám ji využívám od roku 2018, jsem s ní naprosto spokojený a pěji na ni všude jenom samou chválu. Ale někdo raději výdaje skládá z výpisu z banky a pak z pomuchlaných účtenek z krámů. Každý jak má rád. 

Doporučuji si náklady pečlivě rozplánovat a zamyslet se nad tím, jestli nelze žít při stejném komfortu avšak efektivněji. Ale hlavně se výdaji nestresovat. Daleko větší pozornost dávám bodu číslo dvě, tedy příjmům. Čemu dáváš pozornost, to roste. Přečti si také u kávičky tento článek, který nádherně vystihuje stav mysli, která je u přístupu k nákladům klíčová. Hojnost!

2. Vydřené příjmy

Co si budeme povídat, jestli člověk dobře zarube a vydělá větší peníze (nebo zdědí či vyhraje), tak je ten investiční start prostě rychlejší a díky větší diverzifikaci i stabilnější. 

Když ale půjdu do fabriky k pásu na 12 hodinové směny a budu tam chodit pouze proto, abych si pokryl životní náklady, tak to vydržím dělat krátce a nebo se ze mě stane zombík, který tam bude makat naopak celý život, ale jeho aktivity se smrsknou na práce-pivo-telka-spánek (pokud však ta fabrika není tvým posláním, což plně respektuji a cením!). Jestli ale budu chodit do stejné fabriky s vědomím toho, že vím, proč ty peníze vydělávám, tak to už nám tady vznikne podstatně jiný příběh (a věř, že já v životě svařoval, maloval, rubal na stavbě, dělal v klubu na dveřích, nosil železo a papír do sběrny, vybíral jako dítě vratné lahve z kontejnerů, sbíral kaštany, atd.). Pokud vím, že když si vezmu další šichty navíc, k tomu ještě víkendové brigádky nebo rozjedu nějaké malé vedlejší podnikání, tak se dostanu měsíčně na třeba dvojnásobný příjem. Nově vzniklý kapitál budu investovat po určitý čas tak, abych následně už do žádné práce nemusel chodit. Moje životní náklady mi budou totiž pokrývat zisky z dříve investovaných peněz a já se tak stanu finančně svobodným. Vystoupím z krysího závodu. Tedy pokud si zase nezvýším životní standard a tak opět budu muset hledat cesty, jak vydělat více peněz, aby jsem mohl opět zvýšit výnosy z investic. A tak pořád dokola. A nebo si životní náklady zastavím na určité úrovni a ukojím svou lidskou neukojitelnost. Stanu se svobodným. 

Ve zkratce řečeno se u příjmu prostě dívám vždy na to, jestli si ho nějakým způsobem mohu zvednout, abych mohl více investovat a mít tak více koláčů, bez práce. 

3. Nakřečkovaná rezerva

Kdo šetří, má za tři. Nebo?

Každopádně, kdo má něco pod polštářem, tak se mu asi klidněji spí. A někomu tam stačí mít trojnásobek svých měsíčních výdajů (můj případ), někomu šestinásobek a někdo neusne bez dvanáctinásobku (za mě velmi přehnané). To je na každém, jaké je hráčské povahy a jaké má koule nebo vaječníky. A taky je rozdíl, jestli se jedná o podnikatele bez jakékoliv podpory zvenčí a nebo zaměstnance, který má "záruku" několikaměsíční výpovědní doby a odstupného. Ale v historii i některé firmy, když jim teklo do bot, nezaplatily svým lidem, takže i s tímto by se mělo počítat. Každopádně zaměstnanec by nemusel mít rezervu tak velkou, jako podnikatel. Dalším faktorem je velikost výdajů. Čím vyšší výdaje, tím více měsíců by měla rezerva pokrýt. Je to z toho důvodu, že člověk s měsíčními výdaji ve výši 20 000 Kč  si bude schopný najít prací za takové peníze během pár dní, možná i několika hodin. Ale kdo má výdaje 200 000 Kč, tak takovou práci/zakázku trvá sehnat podstatně déle. Každopádně si rezervu 1-2x ročně přepočítej podle tvých aktuálních výdajů.

Doporučuji mít rezervu rozdělenou na několik částí a v každé z ní držet určité měny (CZK, EUR, USD, CHF či také BTC). Někde to budou čistě čísla na monitoru a někde zase stará dobrá hotovost. 

U domácí bezpečnosti se mi líbí taktika dvou trezorů, kdy jeden máš na lehce odhalitelném, až viditelném místě a není ve zdi nebo v podlaze pevně ukotven. Ten případného zloděje zaujme a určitě si ho bude chtít odnést domů, kde si jej v klidu rozbalí jako dáreček. A hlavně už nebude pravděpodobně pátrat dále po domě. Jenže v tomto falešném trezoru na něho bude čekat překvápko (zde popusť uzdičku fantazii a pořádně ho ztrestej!). Druhý trezor je pak velice dobře umístěn, schován a hlavně silně zabetonovaný nebo přidělaný k něčemu, co nejde odnést. A tam bude právě jedna část tvé rezervy, drahé kovy a zbraň.

Rezerva je velmi smutná část celého investičního portfolia, kterou nemilosrdně ohlodává inflace (tu mi z části vynahrazují peníze ležící v projektu Bondora, kde dostávám 6,75% ročně), ale je to také ta nejzranitelnější část. A celek je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Tudíž doporučuji si hned či později, najednou či postupně rezervu založit a hlídat. Rezerva nám totiž vytváří potřebný klid na to, abychom si našli jiný příjem, když nám ten současný vypadne. Přece jenom se lépe hledá práce, když víte, že máte na jídlo a na nájem (hypotéku), než když vám kručí v břichu a odpojili vám elektřinu. 

Níže přikládám ukázku, jak by mohla tato nezbytnost vypadat. Je to dělané na někoho, kdo má měsíční výdaje ve výši 30 000 Kč a v rezervě má šestinásobek těchto výdajů a nebo na někoho, kdo má měsíční výdaje 60 000 Kč a jede na trojnásobku.

4. Nakřečkovaný majetek

Tohle je kategorie pro uklidnění. Je dobré vědět, na kolika cenných věcech člověk sedí, za kolik a v jakém roce je koupil a jakou mají aktuální hodnotu, kdyby se rozhodl je prodat. Tyhle peníze vložené ve věcech jinak nejdou moc vidět a člověk tak může nabýt pocitu nedostatku. Sepsání všeho cenného by mělo dát lidem žijících v našich českých končinách pocit, že si opravdu nemáme na co stěžovat, protože se řadíme do VIP skupiny obyvatel planety Země, kteří mají opravdu všechno, všechno potřebné. 

5. Volná kešovice

Je nutné vědět, kolik mi kde leží chechtáků a kolik z toho je určeno na základní výdaje a kolik z toho můžu pustit do aktiv. Taky je dobré vědět, kde mi leží a v jaké podobě. Jestli jsou to koruny české, eura eurové nebo například dolary americké. A jestli to jsou papírky a nebo čísla na monitoru. Podle toho se můžu rozhodnout, co odkud zaplatím a jestli musím nebo nemusím směňovat do cizí měny, s čímž samozřejmě přichází kurzové riziko, které mi investici může řádně znehodnotit. V neposlední řadě je potřeba rezervu řádně zabezpečit. Takže v digitálním držení používat velmi silné a složité hesla a dvoufázové ověřování, pokud je k dispozici. Při fyzickém držení je zase potřeba myslet na zloděje a živelné pohromy.

6. Etický kodex

Až tímto začíná moje skenování samotné investiční příležitosti. A čím striktnější filtr zde mám, tím jednodušší je pro mě vybírat vhodné aktiva, které mě nebudou v noci budit ze spaní, protože já spím tuze rád.

Zde mi jde v prvé řadě o to, aby investice korespondovala s mým etickým kodexem a hodnotami. A každý ho máme asi trochu jiný. Takže si udělej svůj vlastní filtr. Já mám například rád eko věci, sdílenou ekonomiku, zelenou energetiku, materiály co matka země dává, vodu (ne tu balenou), chytře pěstěné rostlinné jídlo, soběstačnost a tak. Naopak se nehrnu do práškové farmacie, ale spíše do robotiky, stomatologie či ortopedie a už vůbec nefušuji do zbrojního průmyslu (flintu ať si každý doma má, tanky a rakety už jsou na mě ale trochu moc). A po určitých zkušenostech se soustředím spíše na české firmy, které mám více na dosah, stejně jako jejich zástupce, u kterých vždy moc rád vím, kde bydlí. Klíčový je pro mě také téměř "naprostý" pasívní příjem z dané investice, který není podmíněný prací s dalšími lidmi a jejich vedením, kontrolou a motivováním. O to ať se stará daná společnost či člověk, kterému za to rád svěřím svůj kapitál, čímž dosáhnu ve finále menšího výdělku, ale za ten klid mi to jednoznačně stojí. 

Čím vyhraněnější zde budeš, tím se ti bude lépe říkat NE na ty tisíce nabídek, které na internetu najdeš. Drtivá většina jsou stejně SCAMY a Ponziho schémata, tak pozor na to! Já se nejednou napálil...

7. Moje odolnost a chtíč

Smlouva, dvě smlouvy, směnka, zástava nemovitosti, prioritní či kmenové akcie, podíl ve společnosti, investiční certifikát, drahý kov předaný z ruky do ruky, kryptoměna v hardwarové peněžence, ústní domluva, podání rukou nebo "pouze" čestné slovo, které má člověk jenom jedno.

Páky, kterými lze riziko investice do určité míry zmenšit existují, ale nakonec je to vždy pouze a jenom o lidech. A taky o tom, kolik máš času, kapitálu a hlavně chuti na řešení případného sporu. Já jsem si zde vytvořil přístup, který mě chrání před hlubokým a dlouhodobým smutkem (a hlavně zahořknutím) v případě neúspěchu. Ve chvíli, kdy své peníze investuji, tak se s nimi loučím, jako bych si kupoval "pouze" zkušenost. Ale samozřejmě moc věřím, doufám a chci, aby se mi peníze vrátily a přivedly s sebou další kámoše (hodně moc kámošů). Vždy věřím a doufám, že ze zkušenosti bude také skvělá investice s pěkným ziskem. Tento přístup mě chrání v případě ztráty vloženého kapitálu od toho, abych na investování jako celek zanevřel a padl do apatie, díky které neuvidím další nové a opravdové příležitosti létající kolem mě. Nikdy nezpochybňuji samotný princip pasivního příjmu na základě toho, že ho nějaký šmejd využil a nedodal produkt nebo službu. Klasické letadlo, scam, Ponziho schéma, atd., jejichž principy trefně, poučně a vtipně popisuje v sérii videí pan Lord Mikynsky. Kdybych to tak neměl nastavené, tak bych zůstal v krysím závodu navždy. A to já nezůstal. 

Jsem konzervativní, ale také jsem střelec jak sviňa. Mám před sebou doufám hodně času a na druhou stranu počítám s tím, že tu už zítra nemusím být. A podle toho se dívám i na možnou míru zhodnocení mého kapitálu. Některé investice mi za rok pokryjí pouze inflaci, některé vydělají měsíčně desítky procent. Říká se, že s vyšším zhodnocením roste míra rizika, což je a taky není podle mé osobní zkušenosti pravda. Zažil jsem reálné akce, které mi potvrdily první i druhou teorii. Řídím se tedy tím, že všechno je možné, i to, co se ještě nestalo. 

Celé investiční portfolio se vždy snažím vyvážit taky podle likvidity (tzn. jak rychle budu mít své peníze, když se teď rozhodnu, že je chci), abych měl nějaké investice, z kterých můžu získat zpět svůj kapitál v případě nečekaných událostí a potřeb v řádech dní, u dalších to jde v řádech měsíců a u některých až v horizontu roků. 

A když jsme u toho kapitálu, tak jedna investorská poučka říká, že nikdy neinvestuj půjčené peníze. Druhá poučka zase praví, že zbohatneš jedině díky cizím penězům. Takže si vyber, jestli budeš hrát "pouze" se svým kapitálem, který získáš z tvého aktivního příjmu a z osekání nákladů a nebo do toho pustíš tzv. koule a seženeš cizí peníze (rodina, kámoši, spotřební úvěr, kontokorent, kreditka, hypotéka, lichvář) a zkusíš rozehrát větší hru. Ale pozor, investuj pouze peníze, o které můžeš přijít (klasická formulka, kterou jsem si nemohl odpustit). Tedy ty peníze, které dokážeš splatit v případě, že o ně přijdeš a neohrozí tě to existenčně = úmrtí na hlad, kriminál, vystavení nebezpečí dalších osob a jiné vážné nepříjemnosti.

8. Co je doma, to se počítá

Když mi do cesty přijde nová příležitost, tak ji v předposledním kroku porovnávám se svým stávajícím investičním portfoliem. Dívám se hlavně na to, jestli nové potencionální aktivum neduplikuje něco, co už ve svém portfoliu mám a nebo naopak jestli v něm náhodou nevyplňuje nějakou mezeru. Dívám se na jeho rizika, potenciál zhodnocení, likviditu a celkové rozložení kapitálu v jednotlivých mých aktivech. Mám rád totiž vyváženou diverzifikaci, ne jako Warren Buffett, který má desítky procent v akciích Applu (všechna čest jeho umu investovat, ale na tohle nemám asi povahu). Chci mít pavoučka, který je pevný v postoji a když mu upadne nějaká ta nožička, tak pořád bude vesele běhat dále a spřádat sítě, do kterých bude chytat chechtáky. Samozřejmě pozor na přemrštěnou diverzifikaci, která může místo pasívku zabrat mnoho času a rozmělnit kapitál do ztracena (fixní poplatky rychleji ukrajují z menších vkladů, ztráta přístupů ke svým aktivům, zapomenutí na existenci nějakého aktiva, atd.). Prostě všude je potřeba tahat Mirka a nedivočit. 

9. Z teorie do praxe

Následně dělám rozhodnutí, jestli do toho jdu či nikoliv. A když jdu, tak přemýšlím jestli je teď ten správný čas a nebo to udělám později za vhodnějších podmínek. A taky se rozhoduji, jak velký kapitál do toho celkově uvolním, abych měl portfolio stále vyvážené. Každopádně jsem se už mnohokrát ujistil, že rozhodnutí je potřeba činit rychle a nebýt paralyzovaný, jelikož pak člověk pořád chodí jenom do práce a o investicích denně pouze přemýšlí. Ať člověk řekne ano nebo ne, tak hlavně ať to řekne co nejrychleji. Takže do akce! 

Aby jsem z daného aktiva udělal aktivum co nejvíce pasivní, tudíž abych o něm nemusel neustále přemýšlet (kdy nakoupit, kdy prodat), tak u drtivé většiny investic volím při nákupu DCA strategii a při prodejích tzv. skalpuji (odprodávám postupně na předem definovaných cenových hladinách).

10. Co je psáno, to je dáno 

A zůstane to platné i ráno! Dokud to člověk nemá sepsané "na papíře" a nevidí všechno pohromadě na jednom místě, tak se stále jenom domnívá, myslí si, cítí, tuší, odhaduje, dedukuje, ale skutečnost může být diametrálně odlišná. Proto přikládám ke stažení můj svatý grál, moje "všechno", excelový soubor, kde jsou pod jednotlivými listy kategorie, které je potřeba mít pod kontrolou. Nejsem žádný vzorečkový, ani programátorský pán, ale něco málo to umí počítat samo a hezky zobrazit na grafu. Když jsem to udělal v životě poprvé, tak jsem čuměl jako puk na to, jak jsem měl některé investice velice přepálené, rezerva byla nedostatečná a výdaje neefektivní.

Pro lepší představu přikládám ještě vyplněný vzorový soubor. Pokud si s tím i přesto nevíš rady, tak mě můžeš kdykoliv kontaktovat a já ti s tím mile rád pomohu. Já na bráchu a brácha na mě. 

Čest a odvahu držet se svých zásad!